Proč se med nikdy nezkazí?

Zákazníci se někdy při nákupu včelích produktů ptají: „Jak dlouho vydrží tento med?“ Naše odpověď je vždy překvapí.

Ale je pravdivá – med se nikdy nezkazí. Archeologové zkoumající starověké egyptské hrobky našli nádoby s medem, který byl i po tisících letech stále jedlý.

Jeho téměř neomezená trvanlivost závisí na několika faktorech.

Med je hygroskopický, což znamená, že přirozeně obsahuje velmi málo vody, ale dokáže ji absorbovat z okolí, pokud není uzavřený. Bez vody nemohou bakterie přežít ani se množit. Víčko je tedy poslední ochranou proti zkažení. Žádná voda, žádné problémy – to neplatí jen pro med, ale i pro naši přírodní kosmetiku z včelích produktů.

Nektar, který včely sbírají z květů, obsahuje hodně vody. Včely ji z plástů odstraňují společným úsilím – rychlým máváním křídel tekutinu dehydratují a voda se jednoduše odpaří.

Bakterie nemají šanci

Kromě této aktivní dehydratace mají včely speciální enzym glukózooxidázu. Když se smíchá s nektarem, vznikne chemická reakce, která rozkládá glukózu na kyselinu glukonovou a peroxid vodíku. Peroxid vodíku vytváří antibakteriální bariéru a dává medu antiseptické vlastnosti. Je to přírodní konzervant, který se v medu přirozeně vyskytuje.

Kyselost je dalším faktorem – s pH mezi 3 a 4,5 není med vhodným prostředím pro mikroorganismy. Sůl, cukr a syrová rýže se také nekazí, ale med je jediná potravina z této skupiny, kterou lze ihned konzumovat. Jíst syrovou rýži nebo sůl není lákavé – med naopak chutná skvěle!

Krystalizace medu

Mnoho lidí si myslí, že krystalizace znamená zkažení medu. Není to pravda. Krystalizace je přirozený proces a závisí na poměru glukózy a fruktózy. Méně glukózy znamená pomalejší krystalizaci. Glukóza má nižší rozpustnost než fruktóza, a proto snadněji krystalizuje.

Pokud vám krystalizace nevyhovuje, nezoufejte. Med lze snadno vrátit do tekutého stavu – stačí ho zahřát ve vodní lázni, na radiátoru nebo na slunci. Důležité je nepřehřívat ho. Při teplotě nad 40 °C se ničí enzymy a zhoršuje se chuť.

Med jako lék

Tyto vlastnosti dělají z medu prastarý lék. Nejstarší zmínky o jeho použití pocházejí ze sumerských hliněných tabulek (1900–1250 př. n. l.), kde byl součástí přibližně 30 % léčebných postupů. Představte si med jako přírodní náplast a dezinfekci zároveň!

Na léčebné účely není vhodný jakýkoli med. Kromě funkce nosiče obsahuje i množství prospěšných látek, jako jsou minerály a enzymy. Používejte proto pouze surový, nezpracovaný, nepasterizovaný, neozařovaný a ideálně organický med. Jen takový si zachovává všechny důležité živiny. Právě takový med produkuje včelařství Včely sv. Ambróza: akátový krystalizuje nejpomaleji, následuje lipovo-pohankový a smrkovo-dýňový. Naopak květový med díky vyššímu obsahu glukózy využíváme na výrobu sněhobílého medu a medu s cejlonskou skořicí. Jejich rychlá krystalizace a textura umožňují vytvořit krémový med ideální na pečivo nebo mlsání.

Příště, až budete kupovat med, klidně vezměte více sklenic – s konzumací není třeba spěchat!